V neděli 3. dubna se v Maďarsku konaly parlamentní volby. V nich se utkaly konzervativní strana Fidesz v čele s úřadujícím premiérem Viktorem Orbánem a šestikoalice Společně za Maďarsko, jejímž lídrem je Péter Márki-Zay. Volební odhady předpovídaly těsné výsledky, Orbán ale nakonec vyhrál celkem jasně.
„Dosáhli jsme vítězství tak velkého, že ho lze vidět z Měsíce a určitě je vidět z Bruselu,“ prohlásil mimo jiné ve svém vítězném projevu Viktor Orbán.
Viktor Orbán zůstává ve funkci premiéra
Ještě před úplným sečtením všech hlasů se Viktor Orbán prohlásil za vítěze a lídr opozice podle ČTK Péter Márki-Zay uznal porážku.
Poté úřadující premiér vystoupil s desetiminutovým projevem. V něm se zaměřil i na kritiku svých oponentů a protivníků. Myslel tím opoziční šestikoalici Společně za Maďarsko, ale zařadil sem i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vítězství Orbána přitom nakonec nebylo tak těsné, jak předpokládaly předvolební odhady.
„Překvapivé rozhodně není vítězství Viktora Orbána, ale jeho náskok před opozicí a rozdíl mezi předvolebními průzkumy a výsledky voleb. Ty přecenily sílu opozice v některých případech až o 12 procent, a naopak podcenily Fidesz i poměrně novou nacionalistickou stranu Mi Hazánk,“ uvedl pro Přehledně24 Jan Geier, hungarista a student magisterského studia na Filozofické fakultě UK.
Lídr opozice Márki-Zay se k výsledkům voleb vyjádřil následovně: „Nechci skrývat své zklamání, smutek… Věděli jsme, že to bude nerovné hřiště.“
Také uvedl, že za vítězstvím Viktora Orbána stojí zejména mediální propagace a jeho dominance nad médii. Narážel tak na skutečnost, že například státní televize označila opoziční předvolební akci za „proválečné shromáždění“.
To poztvrzuje i Geier: „Bezpochyby obrovský vliv na výsledky má naprostá mediální dominance vlády.“
Márki-Zay zároveň dodal: „Připouštíme, že Fidesz získal velkou většinu hlasů. Ale stále se budeme přít o to, zda tyto volby byly demokratické a svobodné.“
Podle Geiera teď předsedy stran opoziční koalice čeká velké zamyšlení, co způsobilo neúspěch. Zda spojení ideologicky naprosto rozdílných subjektů či nasazení špatných tváří do kampaně. Jen krátce po sečtení hlasů už přišly náznaky hledání viníka neúspěchu.
Předvolební strategie Viktora Orbána byla založena zejména na zdůrazňování postoje šestikoalice k válce na Ukrajině. Péter Márki-Zay a jeho koalice se netajili tím, že mají odlišný názor na zapojení Maďarska.
Viktor Orbán opakovaně zdůrazňoval, že země poskytne humanitární pomoc uprchlíkům, ale do konfliktu se nezapojí ani zasláním zbraní ani povolením tranzitu zbraní přes území Maďarska. Za tento přístup si vysloužil kritiku od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Změní se Orbánova politika?
Hungarista zároveň neočekává, že by se Orbánova politika i mezinárodní směřování Maďarska v následujících čtyřech letech vlády nějak zásadně změnilo. To souvisí i s aktuálním vlažným stanoviskem ke konfliktu na Ukrajině.
„Aktuální rétorika proti ukrajinským požadavkům je jen nové téma do léta neměnného a úspěšného schématu předvolební propagandy směrované ke svým voličům. Válku nakonec Orbán obratně využil k prezentaci sebe jakožto zachránce míru, zatímco opozici státní a vládě blízká média označovala jako proválečné strany, v době uprchlické krize ze Sýrie měly zase nálepku migrantské strany,“ podotkl Geier.
„Je třeba k tomuto zmínit argument maďarské vlády, který se opírá o skutečnost, kterou jiné země řešit nemusí. Tou je početná maďarská menšina v ukrajinském Zakarpatí. Fidesz tvrdí, že nemůže riskovat dodávky zbraní přes Zakarpatí, kde by se mohly stát terčem ruského útoku, a ohrozit tak tamější Maďary. Válka rozhodně ovlivnila maďarské volby, ale tvrdit, že zásadně, by byla spekulace,“ doplnil hungarista pro Přehledně24.
Rozdělení mandátů
Maďarský parlament tvoří 199 poslanců, z nichž 93 je voleno poměrným způsobem a 106 většinovým. Dle dosavadních výsledků voleb získala strana Fidesz 53,7 % hlasů, zatímco opozice dosáhla na téměř 34 %. Poprvé také v parlamentu usedne hnutí Naše vlast, které získalo 6,3 % hlasů. Dále se s jedním mandátem dostala do parlamentu Zemská samospráva Němců v Maďarsku (MNOÖ).
Na základě těchto výsledků by to znamenalo, že Fidesz získá 135 křesel, opozice Společně za Maďarsko 56 křesel, hnutí Naše vlast 7 křesel a 1 křeslo připadne MNOÖ.
Volební účast byla 68,7 %, a byla tedy nižší, než předpokládané odhady, které počítaly s 80 % účastí voličů.
Dle agentury APA dohlíželo na dodržování pravidel při volbách přeš 330 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Stejná organizace prováděla kontrolu při volbách v roce 2018 a dospěla k závěru, že opoziční strany neměly rovné podmínky.
Viktor Orbán je dlouhodobě kritizován Evropskou komisí a dalšími mezinárodními organizacemi, že omezuje principy demokratického státu a kvůli údajné korupci.
Zároveň s parlamentními volbami probíhalo referendum o zákonu, který je zaměřený proti sexuálním menšinám. Tento zákon byl opozicí kritizován. Výsledky referenda prozatím nejsou známy.
Zdroj: iDNES, iRozhlas, České noviny, Přehledně24
Autor: Soňa Jiroutová, Anna-Marie Rabová
