Při absenci elektrického světla nastává spánek u lidí po soumraku a načasování spánku se pak mění dle období a času stmívání. Mluvíme tedy o přirozené fotoperiodě. Jaký vliv má však na tuto fotoperiodu elektrické světlo, o tom se vedou dlouhodobě spory. Tyto spory se pokusil ukončit americký výzkum, který se zaměřil na souvislost mezi elektrickým světlem a časem spánku.
Výsledky ukázaly, že vliv na spánek nemá večerní světlo, ale vystavení světlu přes den.
Tělo potřebuje přirozené světlo
Výzkum proběhl na více než 500 studentech unverzity ve městě Seattle, který probíhal po dobu čtyř ročních období. Ukázal, že i když studenti dodržovali rozvrh, načasování spánku se během podzimu a zimy opožďovalo o 35 minut. Ráno si pak přispali průměrně o 27 minut. Je to tedy změna o hodinu oproti sluneční půlnoci.
Při analýze dat pak výzkumný tým došel k závěru, že počet hodin vystavených elektrickému světlu během dne má významnější vliv na načasování spánku než vystavení světlu po setmění.
Přesnější data pak ukazují, že spánek se posouvá o 30 minut za každou další hodinu vystavení světlu během dne a zpoždění pouze o 15 minut za každou další hodinu vystavení světlu po setmění.
Dle závěrů tohoto výzkumu lze tedy říci, že každodenní vystavení dennímu světlu má významný vliv na opožděné načasování spánku a významně se tento jev zhoršuje v zimním období.
Výzkum byl následně zveřejněn v Journal of Pineal Research, kde se k němu vyjádřil i jeden z autorů.
„Naše těla mají přirozené cirkadiánní hodiny, které nám říkají, kdy máme jít v noci spát. Pokud se během dne, když je venku slunce, dostatečně nevystavujete světlu, zpožďuje to vaše hodiny a odsouvá nástup spánku v noci,“ řekl jeden z autorů studie Horacio de la Iglesia.
Pro lepší spánek
Z výzkumu tedy vyplývá, že pro lepší a kvalitnějsí spánek je třeba vystavit naše tělo přirozenému dennímu světlu, a to zejména ráno a odpoledne. Toto platí zejména v zimních měsících, kdy se lidem dostává méně přirozeného světla.
I další tipy na vyřešení problémů se spánkem jsou velmi jednoduché, jen se o nich moc nemluví.
„Spoustě lidem pomůže k lepšímu spánku preparát z bylinek, málo se o tom ale ví,“ řekl vedoucí lékař Spánkové laboratoře Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc Samuel Genzor pro iDNES.
Genzor vnímá zhoršení spánku u většího počtu lidí a jedním z faktorů, které na to mají vliv, je pandemie onemocnění covid-19. Přitom dle něj stačí vyzkoušet bylinky nebo podstoupit psychoterapii, a mnohým lidem problémy ustoupí.
Z bylinek pomůže například kozlík nebo melatonin. V rámci psychoterapie se pak lidé mohou naučit relaxační techniky a srovnat si tak spánkový režim.
Zdroj: Wiley Online Library, Independent, Healthline, iDNES
Autor: Soňa Jiroutová
