Někteří zahraniční politikové Ukrajině doporučují, aby se vzdala části svého území výměnou za mírovou dohodu. To ale prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá. Takový krok by byl podle jeho slov srovnatelný s rokem 1938, kdy Britové a Francouzi postoupili Německu pohraničí Československa s nadějí, že zabrání další válce.
Podle zahraniční agentury AP se nechal Zelenskyj slyšet, že každý, kdo Ukrajině doporučuje vzdát se části území, nebere v potaz miliony obyvatel, kteří zde žijí. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ uvedl prezident.
Řada zahraničních médií, která se k situaci na Ukrajině vyjadřují tímto způsobem, podle Zelenského neví, o čem píše. Například americký list The New York Times minulý týden napsal, že Ukrajina musí dělat ústupky, aby došlo k míru, píše server iRozhlas. Na to Zelenskyj vzkázal: „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938.“
22 000 mrtvých civilistů
Invaze Ruska na Ukrajinu trvá už 3 měsíce. Za tu dobu zemřelo v přístavním městě Mariupol už 22 000 civilistů. Podle CNN Prima NEWS tuto informaci nedávno potvrdil starosta města. Volodymyr Zelenskyj chce jakékoli další jednání omezit pouze na komunikaci se samotným Putinem.
„Pokud Putin konečně pochopí realitu, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu,“ upřesnil ukrajinský prezident podle zahraniční agentury Reuters. Zelenskyj by také v červnu měl promluvit k českému parlamentu, a to konkrétně 15. června.
Prezident zkritizoval kromě návrhů na odevzdání části území Rusku také projev bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera. Ten na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že by se Ukrajina měla s okupací Krymu smířit, píše server iDNES. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl Zelenskyj v narážce na mnichovskou dohodu.
Potřebujeme další zbraně
Zelenskyj nadále prosí ostatní země o pomoc. Ačkoli se odmítá Rusku vzdát, je mu jasné, že sama Ukrajina příliš nezmůže. Mimo jiné vyzval státy k dalším dodávkám zbraní, bez kterých se napadená země neobejde. Dodal, že by měly být zbraně dodávány bez omezení.
Reagoval tím na informaci agentury DPA, že mezi zeměmi NATO vznikla neformální dohoda nedodávat Kyjevu bojové letouny a tanky západní výroby. Státy Severoatlantické aliance se totiž obávají, že by tento krok mohlo Rusko považovat za vstup do války.
Ukrajinský prezident ale už od začátku války tvrdí, že se jedná o jeden z nejkrutějších útoků, při kterém má protistrana převahu vojenské technologie i samotných vojáků. Rusové navíc i nadále útočí bez milosti na oblasti, ve kterých se nachází tisíce civilistů.
Zdroj: BBC, AP, iRozhlas, iDNES, CNN Prima NEWS
Autor: Šárka Cvrkalová
