Do problémů se za současné covid-19 pandemie dostávají i bohaté země západu. Co teprve ale ty kouty světa, které se už tak potýkají na hranici chudoby? Řeč je především o Sýrii, Jemenu a Libyi, kde je problém s nedostatečným očkováním a dodržování hygienických pravidel není snadné.
Nejhůře na tom je Sýrie, která se už přes deset let potýká s válkou a válečnými konflikty. Až téměř osmdesát procent obyvatel žije v chudobě. Většina obyvatelstva si tak nemá za co koupit například roušku. Jiní, vyhnaní z domů, se zase nemohou uzavřít ve svém obydlí a jen někde přežívají zcela ukrytí.
„Lidé si nemohou pravidelně mýt ruce, protože nemají vodu ani mýdlo. Pokud se někdo koronavirem nakazí, nemůže být v karanténě, protože žije ve stanu s dalšími šesti lidmi,“ popisuje podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí jeden z lékařů pracující v nemocnici na severu Sýrie.
Tamní kontrolní úřady evidují v celé zemi na 17 tisíc covid-19 pozitivních lidí a necelých 1200 mrtvých. Nicméně organizace OSN upozorňuje, že počty budou o dost vyšší. Důvodem má být neefektivní a pomalé testování. V Damašku, v hlavním městě Sýrie, jsou nemocnice naplněny ze sta procent a čelí kolapsu.
V Jemenu je situace kritická
„Zprávy o přeplněných jednotkách intenzivní péče přicházely koncem minulého týdne také z Jemenu – země, kde od roku 2014 probíhá válka mezi šíitskými povstalci podporovanými Íránem a vládou, na jejíž straně stojí Saúdská Arábie,“ píše iRozhlas. OSN tamní humanitární krizi považuje momentálně za nejhorší na světě.
Podle australského lékaře, který se do země vydal pod záštitou Lékaři bez hranic, je v zemi nedostatek respirátorů, léků i jiných potřebných věcí. „Nebyla zavedena žádná pravidla pro sociální distancování, izolaci nakažených nebo vyhledávání jejich kontaktů – žádné z těchto věcí tam jednoduše neexistují,“ řekl pro australskou rozhlasovou stanici SBS lékař ze Sydney Chairil Musa.
Podle statistik se mělo nakazit covidem něco kolem 3 500 lidí. I v tomto případě jsou ale světové organizace skeptické a domnívají se, že čísla musí být mnohonásobně vyšší. 751 lidí doposud měla zemřít, ovšem podle jemenských zdravotníků se lidé dostanou do nemocnice v takovém stavu, kdy jim není pomoci, a zemřou.
Libye je poznamenaná několikaletou válkou
Od roku 2014 se země zmítala v politických bojích. S přispěním OSN se podařilo jmenovat novou centrální vládu premiéra Abdal Hamída Muhammada Dbaíby, nicméně několikaleté boje Libyi poznamenaly především po stránce zdravotnictví. To je v dezolátním stavu a aktuální pandemie celou situaci ještě zhoršila.
Nemocnice se během bojů často staly místem odpočinku, kde se ranění mohli i rovnou ošetřit. Nemocnice tak často byly obklíčené a nepropustné. „Náš zdravotní systém se hroutí. Nemocnice nejsou bezpečné pro nás, ani pro naše pacienty,“ uvedla v loňském roce zdravotní sestra z nemocnice v Tripolisu pro server The New Humanitarian. Ten mimo jiné upozornil také na velmi omezené kapacity pro testování.
Nová vláda ale spolupracuje a snaží se dělat vše proto, aby situaci zvládla. Dát zemi do pořádku ale bude těžký úkol. „Na technické úrovni obě strany spolupracují a dokážou se koordinovat,“ poukazuje pro německou Deutsche Welle analytička Claudia Cazziniová z organizace International Crisis Group.
Autor: Ivan Glaser
