Michelina Lewandowska má dodnes noční můry a nemůže spát v zatemněné místnosti. Prošla si peklem a od smrti ji dělily doslova minuty. Ona se ale dokázala dostat ze svého hrobu, do kterého ji zaživa pohřbil její expřítel a jeho kamarád.
Vše se stalo v roce 2011. Lewandowska měla ten den vyrazit se svým synem a jeho otcem, bývalým přítelem Marcinem Kasprzakem na nákupy. Vše se ale změnilo v noční můru. Když ji muž vyzvedával doma, omráčil ji paralyzérem.
Už dříve se snažil po rozchodu získat syna do svého opatrovnictví, nicméně potom, co mu to nevyšlo, rozhodl se pro nelegální cestu. Společně s přítelem z dětství Lewandowskou zabalil do papírové krabice a v té ji uložil do hrobu v lese.
Slyšela jsem padat hlínu, myslela jsem na syna
Lewandowska později vypověděla, že když byla v krabici, slyšela dva muže, jak kopou v zemi díru. Pak cítila otřesy a nakonec slyšela, jak na krabici padá hlína. Došlo jí, že je pohřbívána zaživa.
Myslela na svého syna. Na to, že se musí z hrobu dostat, aby se o něj mohla postarat, aby neskončil v péči toho, kdo jí tohle všechno provedl. A paradoxně jejím řešením, jak se z krabice dostat, byl diamantový prsten, který jí kdysi přítel koupil.
Kámen na něm byl tak ostrý, že se jí podařilo přeřezat si pásky na rukou i nohou, pak také lepící pásku na krabici. Padala na ni hlína, ale naštěstí nebyla tak hluboko, takže se s pomocí náhodného kolemjdoucího nakonec dostala ven.
Únos a pokus o vraždu
Marcin Kasprzak byl krátce po jejím osvobození zatčen. Obviněn byl z únosu a pokusu o vraždu, a ačkoli se bránil, nakonec důkazy jasně hovořily proti němu. Za své činy dostal nakonec 20 let.
Jeho komplic dostal 17 let za napomáhání s trestným činem. První rok byl umístěn ve výchovném ústavu pro mladistvé, protože mu ještě nebylo 18 let. V současné chvíli si oba odpykávají svůj trest.
Ačkoli se Micheline podařilo uniknout, noční můry má dodnes. Musí navštěvovat psychiatra a brát léky. Právě i kvůli následkům, které jí celý trestný čin způsobil, byly uděleny mužům takto vysoké tresty.
Zdroj: grunge.com, medium.com
Autor: Šárka Cvrkalová
