Čadský prezident Idriss Déby, který pošesté vyhrál prezidentské volby, byl zabit na severu země, kde byl navštívit svou armádu. Podle armádního mluvčího zemřel osmašedesátiletý generálporučík v boji.
Čadská armáda dnes podle agentury Reuters uvedla, že prezident generálporučík Idriss Déby zemřel během víkendu, když se svou armádou bojoval proti rebelům, kteří nedávno spustili invazi na severu země.
Po prezidentských volbách
Generálporučík Idriss Déby se stal poprvé prezidentem v roce 1991 a byl jím až doposud. V zemi se konaly poslední prezidentské volby 11. dubna.
19. dubna pak byly oznámeny výsledky voleb, podle kterých Déby obhájil své šesté volební období se ziskem 79,3 % hlasů. V té době byl už ale podle armádního oznámení po smrti.
Už před oznámením výsledků bylo ale podle agentury Al-Džazíra poměrně jasné, že dosavadní prezident volby vyhraje. Místo děkovného proslovu ke svým příznivcům se však vydal navštívit armádu poblíž hranic s Libyí.
Právě zde provedla vpád do země povstalecká skupina Fronta pro změnu a jednotu Čadu (FACT) v den voleb 11. dubna. Mluvčí čadské armády generál Azem Bermandoa Agouna řekl agentuře Reuters, že její příslušníci při útocích zajali přes 150 vojáků a 300 jich zabili. Pět z nich bylo vládních vojáků.
„(Déby) padl při bránění naší suverénní země na bojišti,“ řekl Agouna po prezidentově smrti v proslovu na státní televizi.
Budoucnost Čadu
Podle agentury Al-Džazíra zesnulého 68letého prezidenta nahradí jeho 37letý syn Mahamat Idriss Déby Itno. Čadský parlament byl po Débyho smrti rozpuštěn.
Déby sliboval mír a bezpečí v zemi, což ale kritizovala opozice, protože jeho sliby byly podkopány právě vpádem rebelů, kteří se dostali až do vzdálenosti zhruba 300 km od hlavního města N’Djamena.
Podle agentury AFP zde byly v pondělí k vidění vojenské operace a přesun tanků podél hlavních silnic. Vládní mluvčí Mahamat Zene ale občany na Twitteru ujistil, že není důvod k obavám.
Ambasáda OSN v hlavním městě Čadu nicméně svým méně důležitým zaměstnancům v sobotu nařídila zemi opustit z důvodu možného nebezpečí. Podobný krok na svém velvyslanectví učinila i Velká Británie.
Již v roce 2008 se rebelům podařilo dostat se až k branám prezidentského paláce, odkud se je nakonec podařilo zejména díky podpoře francouzských vojsk dostat. Ve městě je nicméně podle AFP cítit určité napětí a strach.
Autor: Petr Hejčl
