Devítiocasá kočka byl nástroj, který v minulých dobách trestal lidi tak trochu jiným způsobem. Zatímco drsné mučicí nástroje dostaly z obviněných i přiznání k činům, které nespáchali, devítiocasá kočka měla za úkol hlavně viníky potrestat.
Devítiocasá kočka byla využívána především k tomu, aby člověku působila bolest. Ta měla být dostatečným trestem, aby se v budoucnu už daná osoba neprovinila. Počítalo se tedy, že po potrestání bude dále fungovat.
Výše uvedené však neznamenalo, že být obětí devítiocasé kočky byl čajíček. Mohlo za to především to, jak tento nástroj vypadal a z čeho byl vytvořen.
Jak vypadala?
Devítiocasou kočku lze přirovnat jakémusi biči, který vznikl nejspíše někdy v sedmnáctém století. Tento termín, v angličtině „cat-o-nine tails“, se měl poprvé objevit ve zprávě o vraždě z roku 1681, která se měla odehrát v Londýně.
Jak už název napovídá, nástroj byl kromě rukojeti opatřen i devíti koženými provazy. Právě ty díky švihu způsobily na těle oběti hluboké rány. Nejčastěji se mířilo na záda, kde mnohdy vznikaly jizvy.
Kočka v názvu zase napovídá, že rány jí způsobené byly podobné, jako když vás podrápe kočka. Pokud byly rány bičem mířeny na jedno místo, bylo to horší a trestaný trpěl jako zvíře.
Používali ji i nedávno v Egyptě
Ačkoliv to vše zní jako nějaká pradávná záležitost, chyba lávky. Ještě na začátku milénia se objevily zprávy o používání devítiocasé kočky například v Egyptě, kde byli takto trestáni třeba chlapci v nápravných zařízeních.
Oblíbili si ji i dozorci v Austrálii, kteří ji používali na své vězně. Nejpopulárnější ale byla kočka v britské armádě, a to až někdy do roku 1870.
Některé zdroje zase uvádějí, že byla zabavena v roce 1879 Britským královským námořnictvem, avšak její obliba klesala už předtím.
Její obdoba se právě u britského námořnictva používala, a to tak, že se k její výrobě nevyužívala kůže, ale kovové struny. Ty byly velmi ostré a způsobovaly rozsáhlejší zranění a krvácení.
Kapitán lodi mohl však nařídit „pouze“ dvacet čtyři ran devítiocasou kočkou. Neposlušnému námořníkovi byla i tak zbičována holá záda tak, že si ostatní mohli být jistí, že svůj prohřešek už nezopakuje.
Zdroj: Sciencemuseumgroup.org.uk, Wikipedia.org
Autor: Marek Slanina
