Američany šokovala jako jedna z prvních bílých lidí, kteří se na kontinentu objevili s tetováním. Jenomže Olive Oatman nezískala svislé a podélné čáry na bradě tak úplně ze své vlastní vůle. Jednalo se o vzpomínku na léta, která strávila v zajetí domorodého kmenu.
Psal se rok 1850, když se tehdy teprve třináctiletá Olive se svou rodinou snažila dostat co nejdále na západ. Jejich kroky směřovaly do Kalifornie, už v Santa Fe se ale početná skupina několika rodin rozdělila na dvě části. V Arizoně bylo lidem doporučeno, aby kvůli divokým nepřátelským kmenům raději cestu ukončili.
Zatímco mnoho lidí poslechlo a začalo nový život tam, kde se to alespoň trochu dalo, skupina, ve které se kromě Olive nacházela i její sestra Mary Ann a její otec, vyrazila dál. Později se ukázalo, že to byla špatná volba. Netrvalo to totiž dlouho a domorodci se opravdu objevili.
Muže pobili, ženy zajali
Domorodci sice nebyli v bojích nijak zkušení, jenomže vyhrát nad pár sedláky a muži zmoženými dlouhou cestou pro ně nebyl problém. Ženy se pro ně pak staly levnou pracovní silou. A v jednom takovém kmeni skončily i Olive a Mary Ann.
Ty zde byly nuceny k fyzické práci. Jelikož ale kvůli jazykové bariéře mnohdy nerozuměly příkazům, stávalo se také, že byly fyzicky trestány. Po roce v zajetí se kmen rozhodl je jako zbytečnou přítěž vyměnit s jiným kmenem. Ten za ně nabídl koně a zeleninu.
Ačkoli se jim v novém místě dostalo lepšího přijetí, nadále se musely věnovat fyzické práci. Navíc zde byly potetovány podle domorodého zvyku, a právě tak se u nich objevily čáry na bradě. Mary Ann nakonec zemřela ve svých deseti letech, nepřežila období sucha a hladomor.
Konečně svobodná
Manželka náčelníka kmene si Olive po čase oblíbila, a dokonce jí přiřadila část pozemků. I přesto zde ale dívka žila v zajetí. Když jí bylo 19 let, rozšířila se v okolí zpráva o tom, že domorodý kmen drží bělošskou dívku jako otrokyni. Američané začali okamžitě jednat.
Úřady požadovaly její propuštění a k tomu také nakonec došlo. Olive o svém trápení vyprávěla a na základě toho vzniklo několik oficiálních dokumentů mapujících její život. Pro bělochy ale byla zajímavá nejen tím, čím si prošla, ale především svým vzhledem.
Tetování na bradě ji proslavilo a stala se člověkem, kterého si chtěl každý prohlédnout zblízka. Ona toužila po všech těch letech v zajetí jen po troše klidu, toho se ale nikdy vlastně nedočkala. Přesto nakonec žila poměrně spokojený život a zemřela ve věku 65 let na infarkt.
Zdroj: womenhistory.org, wikipedia.org, ehistory.osu.edu
Autor: Šárka Cvrkalová
