Na první pohled je vražda Kitty Genovese naprosto výjimečný případ, protože krásná a mladá dívka mohla žít, kdyby jí pomohl někdo ze svědků, kteří viděli, jak ji útočník napadl na ulici. Nikdo jí ale nepomohl.
Vražda Kitty Genovese se odehrála 13. března 1964 ve čtvrti Queens v New Yorku, v tu dobu bylo Kitty 28 let. Kitty se uprostřed noci vracela z práce domů.
Zaparkovala svoje auto na parkovišti u železniční stanice a šla domů. Když zjistila, že ji někdo sleduje, nezamířila přímo do vchodu svého domu, ale k místnímu baru.
K její smůle ale zrovna tuhle noc zavřeli dřív. Mezitím ji vrah doběhl a dvakrát ji bodl nožem.
Nikdo jí nepomohl
Toho si všiml soused Robert Mozer, který na muže začal křičet. Kitty pustil a utekl, ale jen kvůli tomu, že mu došlo, že jeho auto je na viditelném místě.
Přeparkoval ho. Kitty se mezitím dobelhala skoro ke vchodu svého bytu. Po zhruba deseti minutách se vrah vrátil, Kitty opět bodal, pokusil se ji znásilnit, ukradli jí 50 dolarů, zasadil jí smrtelnou ránu a utekl.
Deset minut před čtvrtou ráno přijala policie telefonát od Karla Rosse. Ten zřejmě část útoku viděl, ale předtím, než zavolal policii, volal někomu jinému, aby se poradil, co má dělat.
Byl totiž opilý a bál se konfrontace policie. Zdroje uvádí, že na policii volali i další lidé. Záchranka přijela do tří minut, ale Kitty zemřela v sanitce. Celkem jí útočník zasadil 17 ran, celý útok trval 32 minut.
Ve špatnou chvíli na špatném místě
Vyšetření poté ukázalo, že celý útok zaznamenalo 38 lidí. Buď slyšeli ženiny výkřiky nebo část útoku viděli. Přesto nebohé ženě nikdo nepomohl.
Jejího vraha Winstona Moseleyho se podařilo zatknout zhruba týden po vraždě. Byl stejně starý jako ona a vyšetřování zjistilo, že zabil ještě další dvě ženy, několik dalších přepadl a znásilnil. Podle psychiatra měl i nekrofilní sklony.
Vražda Kitty byla náhodná. Winston bloudil městem s cílem „zabít nějakou ženu“, Kitty mu do oka padla náhodou. Moseley byl odsouzen k trestu smrti, který se poté změnil na doživotí.
Ve vězení studoval, psal články do novin a získal titul ze sociologie. Soud pravidelně zametal pod podlahu jeho žádosti o propuštění. Zemřel v roce 2016.
Efekt přihlížejícího
Vražda mladé ženy šokovala Ameriku a nikdo nechápal, proč jí nikdo nepomohl. Nad chováním svědků si lámali hlavu i psychologové.
Ti zjistili, že pokud něco sleduje větší počet lidí, je menší pravděpodobnost, že některý z nich zasáhne, protože všichni spoléhají na aktivitu druhého.
Dopadne to tak, že nakonec nezasáhne nikdo a vše skončí tragicky. Tak jako v případě Kitty. Říká se tomu efekt přihlížejícího.
Jak psychologové reakce vysvětlují? Může jít o efekt rozložení zodpovědnosti. Když je člověk sám, myslí si, že má větší zodpovědnost za danou situaci, a proto ve většině případů adekvátně reaguje.
Pokud je ale v okolí více lidí, zodpovědnost se rozloží. Nakonec nikdo neudělá nic. Navíc to může mít i další důvod. Lidé si mohou myslet, že když ostatní nereagují, situace zřejmě není tak vážná.
Dotyčný člověk ale není apatický, jen špatně vyhodnotí danou situaci. Ve velkých městech jsou navíc lidé více ponořeni sami do sebe a často vůbec nevnímají své okolí.
Zajímají se jen o sebe a o své blízké. Navíc nechtějí mít často nic dotyčného s nějakým násilím, protože se bojí, že by se útočník mohl obrátit proti nim.
Chytili ho náhodou
Vyšetřování ale nakonec ukázalo, že většina svědků v tom byla tak trochu nevinně. Někteří slyšeli křik z dálky a mysleli, že jde o partnerskou hádku.
Kousek byl navíc bar, kde často dochází k potyčkám. Lidé zkrátka celou situaci považovali za normální.
Paradoxem je, že Mosleyho chytili při úplně jiném útoku. Nějaký člověk si ho všiml, jak se snaží dostat do bytu jeho souseda.
Zavolal proto majiteli bytu a zjistil, že to není stěhovák, jak mu Mosley tvrdil. Zalarmoval proto policii, která následně zjistila, koho se jí podařilo dopadnout.
Zdroj: g.cz, cmpsy.cz, dennikn.sk
Autor: Barbora Turková
