Skoro to vypadalo, že Betty Lou Beets měla na chlapy prostě smůlu. Před oltářem stála celkem šestkrát. Nemohl za to ale fakt, že by Betty potkala jen samé špatné muže. Dvěma z nich jejich násilnické chování oplatila tím, že je poslala na ono místo.
Narodila se 12. března 1937 v Severní Karolíně. A jak už to tak bývá, tak její dětství a celý život rozhodně nebyly procházka růžovou zahradou.
Rodina se třemi dětmi žila ve Virginii, kde otec James pracoval jako dělník. Otec i matka se rozhodně nebránili alkoholu ani častému kouření.
Dětství, které rozhodně nebylo pohádkou
U Betty se v pěti letech zjistilo, že trpí vážnou poruchou sluchu, kterou měla po prodělaných spalničkách. Postižení ovlivňovalo i její řeč, ale Betty nikdy nedostala žádné speciální pomůcky nebo školení o tom, jak se s tím vypořádat.
Tvrdila také, že ji v dětství otec znásilňoval a sexuálně zneužívaná byla po celou dobu svého dětství. Není se čemu divit, že muže nenáviděla.
Tragický osud pokračoval dál. Když jí bylo dvanáct, její matku Margaret zavřeli do psychiatrické léčebny a ona musela opustit školu a starat se o dva mladší sourozence.
Poprvé před oltářem stála, když jí bylo patnáct let. Jejím vyvoleným se stal Robert Franklin Branson, se kterým měla celkem šest dětí. Po porodu první dcery se ale pokusila o sebevraždu.
Z jeho odchodu se nemohla vzpamatovat
Útěk do manželství pro ni ale vysvobozením nebyl. Manžel ji sexuálně zneužíval a týral. Přesto ale nikdy nenašla od násilníka sílu odejít, nakonec od ní odešel v roce 1969 po sedmnácti letech manželství on.
Betty se přiznala, že manžel ji zruinoval emocionálně i finančně. Jeho odchod ji ale zničil, samotu zaháněla pitím. Po rozvodu se navíc snažil získat děti do své péče.
V roce 1970 stála Betty před oltářem znova, ale rozhodně si moc nepomohla. Billy York Lane svou ženu opět zneužíval. Od začátku se manželé hrozně hádali a rvali, a i když se rozvedli, dál na sebe útočili.
Během jednoho útoku jí Billy zlomil nos a vyhrožoval jí, že ji zabije. Betty ho dvakrát střelila do zátylku, ale Billy přežil. Betty byla obviněna z vraždy, ale obvinění bylo staženo, když se Billy přiznal, že jí vyhrožoval.
Manžel záhadně zmizel
Betty to ale nestačilo a vzala si ho znova. Po měsíci ale už definitivně podepsali rozvodové papíry.
Dalším manželem se stal v roce 1978 Ronnie Threlkold, ale ani to nevypadalo na moc šťastný vztah. Byli spolu jen rok, během kterého ale Betty seděla ve vězení za veřejné pohoršování. Navíc se svého manžela snažila přejet autem.
Ani manželství s Doylem Barkerem nebylo o moc šťastnější. Opět se manželé hádali a rvali, po roce Doyle Betty opustil. Tedy Betty všem řekla, že to tak bylo. Zůstal jí po něm náklaďák. Policie poté zjistila, že Doyle byl v říjnu 1981 zavražděn.
Ani ne po roce od Doyleova zmizení stála Betty u oltáře znova. V srpnu 1982 si vzala důstojníka v důchodu Jimmyho Don Beetse.
Na muže prostě neměla štěstí
Že by měla Betty konečně štěstí? Ani náhodou. Po pár týdnech Betty oznámila na policii, že její manžel zmizel. Jen zapomněla uvést, že na jeho jméno uzavřela životní pojistku.
Vyšetřovatelé zahájili velké pátrání. Prvně našli jeho loď a o pár týdnů i jeho tělo. Byl zastřelený. V kůlně u Betty doma se navíc našly ostatky jejího předchozího manžela Doylea. Byl prošpikovaný kulkami a zastřelen stejnou ráží jako Don.
Na popravu čekala patnáct let
Svého syna Roberta požádala, aby odešel z domu, protože chtěla Jimmyho zavraždit. Poté ho poprosila, aby jí mohl s ukrytím těla na předním dvoře a vysazením Jimmyho léků na srdce.
Celé to mělo vypadat jako nešťastná náhoda, kdy Jimmy spadl přes palubu a utopil se. Betty byla zatčena 8. června 1985 a soudu tvrdila, že je nevinná, ale nebylo jí to nic platné.
Její děti svědčily u soudu, a syn Stegner dokonce přiznal, že mu matka řekla o tom, že má v plánu Doylea zastřelit. V roce 1985 byla odsouzena k trestu smrti. Poprava smrtící injekcí byla ale vykonána až o patnáct let později, přesněji 24. února 2000.
Betty se během té doby neustále odvolávala a na její stranu se postavila i její dcera Faye. Ta o ní řekla, že byla celý život zneužívaná, což ona sama viděla na vlastní oči.
„Neříkám, že měla být propuštěna, ale mohlo jí být umožněno, aby mohla dožít ve věznici.“
Zdroj: Murderpedia.org, casjenprome.cz, bestglitz.com
Autor: Barbora Turková
