Svého času děsil Francii, hlavně ženy. Désiré Landru, kterému se přezdívalo Pařížský modrovous, ženy vraždil ze zištných důvodů a jejich ostatky pak pálil v pronajatých domech. Na svém kontě měl desítky podvedených žen a několik vražd. Šílenství skončilo v roce 1922, kdy byl popraven gilotinou.
Henri Désiré Landru se narodil 12. dubna 1869 v Paříži a pocházel z dobré rodiny, která mu zařídila i kvalitní vzdělání. Vystudoval katolickou školu a následně se vzdělával ve strojírenství. Zpíval v místním chrámu ve sboru a stál se jáhnem. Nic nepůsobilo, že by trpěl nějakou anomálií, Henri působil seriózně a spořádaně.
Z úředníka finančním podvodníkem
Něco se možná změnilo, když po škole nastoupil do armády, ze které byl ale kvůli sexuálnímu zneužívání propuštěn.
Pokračovalo to, když svedl svoji sestřenici Marii-Catherine Remi a rozruch vyvolalo i její následné těhotenství. Henri ale všechno vyřešil sňatkem a se svou ženou následně zplodil čtyři potomky. Působili jako normální rodina, ona byla v domácnosti, on se stal úředníkem.
Možná by to byl tuctový příběh, kdyby se Landru nerozhodl začít podnikat. Jenže jeho podnikání nebylo úplně čisté a on za svoje podvody i několikrát seděl ve vězení.
Když se do vězení dostal poprvé, bylo mu třicet. V bance se pokoušel vybrat peníze na cizí jméno. Do začátku světové války byl ve vězení celkem osmkrát a také se rozvedl.
Vdovec, který hledá štěstí
V tu chvíli mohl rozjet svůj plán. Přes inzeráty se začal seznamovat s bohatými vdovami kolem čtyřicítky. V inzerátech používal různé pseudonymy a začalo se mu dařit.
„Vdovec se dvěma dětmi, stár 43 let, se slušným příjmem, seriózní a pohybující se v dobré společnosti si přeje potkat vdovu s vyhlídkou na uzavření sňatku.“ Tak většinou zněly jeho inzeráty, které ženy opravdu přilákaly.
Dokázal vdovy tak zmanipulovat, že mu svěřily svůj majetek, finance i srdce. A rozhodně jich nebylo málo, protože první světová válka vzala mnoha ženám jejich muže. Své vraždění prý začal právě okolo roku 1915, žádná z žen se jeho manželkou nestala, protože po určitém čase vždycky zmizela beze stopy.
Ženy skončily v kamnech
Past sklapla až v roce 1919. Blízcí ztracených žen se totiž začaly dovolávat spravedlnosti a hledaly viníka. S tím byl ale problém, protože svědkyně nebyly. Jejich těla se totiž nenašla.
Policie Laundrovu vilu několikrát prohledala, ale bezvýsledně. Až jednoho dne se dostala do centra pozornosti kamna, která se v budově nacházela. A to, co v nich policie našla, dalo odpovědi na všechny otázky.
Ukázalo se, že ženy, kterým došlo, o co tady jde – že naletěly podvodníkovi a chtěly muže udat, skončily v kamnech. Nemilosrdně je zabil a spálil. V kamnech se našly jejich kosti a zuby.
Na svědomí měl jedenáct životů, poslední obětí byl dospívající syn jedné z žen. Z deníkových zápisků muže vyplývá, že oklamal 283 dam.
Nikdy se nepřiznal
Paříž byla na nohou, takový případ nepamatovala. Řešilo se, že na svědomí měl Pařížský modrovous až tři stovky životů, ale u soudu se řešilo právě jen těch jedenáct obětí.
Šlo o osoby, které prokazatelně zmizely a jejichž stopy vedly právě k nenapravitelnému milovníkovi. Sice to nebyl krasavec na první pohled – měl pleš, nehezký obličej s plnovousem a nesportovní postavu, ale podle jedné ze svědkyň to byl inteligentní, šarmantní a pozorný muž.
Laundru svou vinu nepřiznal, a i když obhajoba dosti pokulhávala, porota vynesla rozsudek a muže poslala pod gilotinu.
Poprava proběhla 25. února 1922 ve Versailles, a než si odsouzenec lehl pod ostří nože, nabídli mu alkohol nebo cigaretu. Oboje odmítl a všem přítomným zopakoval, že je nevinen.
Dlouho se spekulovalo o tom, zda soud neposlal na smrt nevinného člověka, protože Pařížský modrovous se nikdy nepřiznal. Navíc policie neměla žádný přímý důkaz.
Ten se objevil až v roce 1962, 40 let po jeho popravě. Dcera Landruova právníka našla plánek vily a na druhé straně stálo jeho doznání k vraždám.
Zdroj: Murderpedia.org
Autor: Barbora Turková
