Výraz její tváře značí klid, mír a vyrovnanost. A to i přesto, že neznámá dívka se šla v 80. letech 19. století dobrovolně utopit do řeky Seiny. Koutky má mírně zvednuté, vypadá to, že se usmívá. Oči má zavřené, vypadá to, jako by spala. Nikdo neví, kdo to je, ale dodnes všechny fascinuje.
L´Inconnue de la Seine. Neznámá ze Seiny. Francouzská Mona Lisa. Pařížská Ofélie. Neznámá dívka, která se v 80. letech 19. století utopila v řece Seině, dostala desítky přezdívek.
Mrtvola mladé dívky byla vynesena bez známek násilí, svůj život zřejmě ukončila sama, nejspíše kvůli nešťastné lásce.
Dívky se snažily vypadat jako ona
Dívka má oči zavřené a koutky rtů jemně zvednuté nahoru, takže to vypadá, jako by spala. Její klidný výraz zaujal jednoho patologa v márnici, který se rozhodl, že jí sejme posmrtnou masku.
Všichni byli uchvácení její krásou, začalo se o ní mluvit jako o druhé Mona Lise. Dívka se okolo roku 1900 stala morbidním módním doplňkem, děsivou múzou mnoha umělců.
Krásná neznámá se objevila v dílech od Vítězslava Nezvala, Vladimira Nabokova, Albert Camuse a mnoha dalších. Třeba kritik Al Alvarez napsal, že se dozvěděl, že celá generace německých dívek se snažila stylizovat do jejího vzhledu. Byla dokonce erotickým symbolem na přelomu 19. a 20. století.
Ženy našly smrt v řece častěji než muži
Všechny zajímalo, kdo je tajemnou neznámou, která byla s koncem svého života zřejmě stoprocentně smířená. Romantické představy umělců ale měly daleko k tvrdému životu v Paříži v 19. století.
V řece Seině ukončilo život spoustu lidí, z jejích kalných vod ostatně dnes záchranáři loví těla utonulých. Ročně tu spáchá sebevraždu až 90 lidí.
Tvrdí se, že až dvě třetiny mrtvých těl, které na konci 19. století skončily v márnici za katedrálou Notre Dame, byly právě z řeky. Byly to většinou ženy, muži volili spíše oběšení.
Nejedná se o padělek?
Na těle dotyčné dívky nebyly známky žádného násilí a spekulovalo se o tom, že svůj život ukončila kvůli nešťastné lásce. Byla to zřejmě venkovanka, která se po příchodu do hlavního města zamilovala do někoho, kdo neopětoval její lásku.
Odborníci nicméně dodnes spekulují nad tím, zda je odlitek dívčina obličeje pravý. Její výraz je podle nich moc poklidný a živý, a odlitek tak byl dle nich vymodelovaný podle živého modelu. Ani v nejmenším v něm totiž není strach z blížící se smrti, smutek či utrpení.
K tomu se přiklání i Claire Forestier, která je přímým potomkem rodiny Lorenzi, jež odlitek tváře měla v obchodě. Ta poukazuje na to, že dívčiny tváře mají moc jemnou kůži a rozhodně to není tvář dívky, která by se utopila. Její tvář je zkrátka moc perfektní.
Žena si myslí, že dotyčné dívce muselo být maximálně šestnáct let vzhledem k tomu, jak je její tvář pevná a hladká.
O tom, zda je odlitek tváře pravý a sejmutý opravdu z mrtvé ženy, nebo se jedná o padělek pro reklamní účely a stvořený na základě živého modelu, se tak můžeme už jen dohadovat. Jedná se o legendu, která nám svou pravdu už nikdy neodhalí.
Zdroj: Extrastory.cz, Dvojka.rozhlas.cz
Autor: Barbora Turková
