Na první pohled nebylo to léto roku 1982 v Seattlu ničím výjimečné. To se ale změnilo ve chvíli, kdy policie začala nalézat těla mrtvých prostitutek. Nepomohlo ani přesvědčení, že prostituce je nebezpečné povolání. Všem bylo jasné, že zde řádí sériový vrah.
Těla dvou Afroameričanek se našla v řece. Když se detektiv Dave Reichert vydal do obhlídku do vysoké trávy, ihned našel další tělo. Tentokrát bělošky s rudě obarvenými vlasy. Z těla dvou žen se technikům podařilo získat sperma.
Na prvního podezřelého nic neměli
Během osmi týdnů našli policisté v okolí Zelené řeky pět mrtvých žen. Byl sestaven speciální vyšetřovací tým 25 policistů, ale dlouho neměli žádné stopy ani podezřelé. Dokud jim nezavolal taxikář Melvyn Foster, který jim řekl, že prostitutky i jeho zákazníci byli často jeho pasažéry a dal jim tip na kolegu, který by mohl být vrahem.
Čím více ale Foster povídal, tím více se stával podezřelým. Nakonec se přiznal, že většinu žen znal a že u něj občas i přespávaly. Hned se stal hlavním podezřelým, ale i přes veškerou snahu policie na něj nic neměla. Na začátku roku 1983 to vypadalo, že vrah přestal vraždit, nebo se odstěhoval. Veřejnost začala pomalu zapomínat, ale vrah se vrátil.
V hlavní roli Ted Bundy
Mrtvé přibývaly, ale jejich těla nebyla objevena. Tým policistů se rozpadl a detektiv měl k dispozici jen pár kolegů. Proto Reichert požádal o radu svého přítele Boba Keppela, který pracoval na případu postrachu dívek ze 70. let. Tím nebyl nikdo jiný než okouzlující Ted Bundy, který se do případu zapojil.
Zatímco čekal na trest smrti, vypracoval profil vraha, který se ukázal být daleko lepší než ten, který vypracovala FBI. Věděl, že vrah se bude vracet na místo, kde své oběti zanechal, a také správně předpovídal, že půjde o nekrofila. Tým se proto začal soustředit jen na okolí Zelené řeky. Hned narazili na tři nevyřešené případy, které se podobaly těm, co už znali.
Pocit prohry
Do konce roku 1983 narazili celkem na 14 těl, dalších 23 osob bylo hlášeno jako nezvěstné. Drtivá většina z nich byly prostitutky nebo ženy na okraji společnosti.
Na nástěnkách u policistů přibývaly obrázky mrtvých žen, ale policie neměla jedinou stopu. Veřejnost je kritizovala, případy se promítaly do osobních životů. Jenže mrtvol bylo tolik, že policisté většinu času trávili v terénu, než aby hledali vraha.
V roce 1984 se do případu vložil právě Ted Bundy, který policistům poradil, aby našli čerstvou mrtvolu a hlídkovali u ní. Bundy poradil vyšetřovatelům z prozaického důvodu.
Na vraha od Zelené řeky žárlil a bál se, že bude slavnější než on. Jenže vždycky, když policisté našli mrtvolu, zbyly z ní už jen pozůstatky.
Mrtvoly začaly postupně ubývat a v roce 1990 zbyl v týmu vyšetřovatelů už jen Reichert. Vzápětí dostal i on příkaz, aby případ opustil. V tu chvíli měl pocit, že prohrál a vraha nikdy nedopadnou.
Konečně shoda
Zlom nastal v roce 2001. Na případ starý dvacet let nikdy nezapomněl a věřil, že jednou se mu vraha podaří dopadnout. Občas dostal tip, který pečlivě prozkoumal. Novou šanci mu ale dala věda a používání analýz DNA. Stop bylo sice málo, ale forenzní specialistka Beverly Himick dokázala téměř z ničeho získat vrahovu DNA a získala shodu.
Když přišla specialistka do kanceláře detektiva a podávala mu obálku, on hned věděl, o koho půjde. Gary Ridgway byl podezřelý už v 80. letech, ale policisté nenašli žádný důkaz.
Detektivové jej opatrně sledovali. Muž projížděl oblastmi, kde se vyskytovaly prostitutky. 30. listopadu 2001 jej policisté obvinili z několika vražd. Když Ridgway slyšel, že mu hrozí trest smrti, rozplakal se.
Všechny oběti se nenašly
V roce 2003 se obhájce s Ridgwayem dohodl, že mu bude snížen trest a on za to ukáže všechny oběti. Nakonec se přiznal ke 48 vraždám.
Ženy vlákal do auta, někdy na fotku syna, bavil se s nimi, o čem chtěly. Měl být pozorný, ale nebyl. Přiznal, že po smrti svých obětí měl i styk s jejich mrtvolami, a potvrdil tak teorii Teda Bundyho.
Obličeje ani jména žen neznal, jen místo jejich pohřbení. I přesto ale některé ženy policie nikdy nenašla, Rigdway si na všechny hroby nevzpomněl. Byl odsouzen na 48 po sobě jdoucích doživotních trestů za 48 vražd. 46 žen bylo identifikováno.
On sám se přiznal k 71 vraždám, vyšetřovatelé ale uvádějí, že mohlo jít až o 90 lidí. Muž stráví zbytek života za mřížemi v Coloradu, ven už se nikdy nepodívá. Reichert už po vrazích nepátrá, od roku 2005 je republikánským kongresmanem.
Zdroj: Murderpedia.org
Autor: Barbora Turková
