Po Rusce Irině Gajdamačukové pátrala policie dlouhých osm let. Matce dvou dětí se přezdívalo Satan v sukních, tato žena se totiž nezastavila před ničím. Za dobu svého řádění zabila 17 lidí, zaměřovala se na bezbranné seniorky.
Irina Viktorovna Gajdamačuková se narodila v roce 1972 ve městě Ňagaň v Chantymansijském autonomním okruhu v tehdejším SSSR. Už odmalička měla problém s alkoholem, což dokazuje, že její dětství nebyla procházka růžovou zahradou. I proto byli rodiče zbaveni rodičovských práv.
Na začátku 90. let se přestěhovala do Krasnoufinsku ve Sverdlovské oblasti, kde se potkala se svým manželem, řidičem Jurijem Kuzněcovem, s nímž měla dvě děti.
Manžel jí odmítal dávat peníze
Ze začátku se Irina chovala jako vzorná manželka, a dokonce se angažovala i v rodičovském výběru. Později ale alkoholu opět propadla, čehož si všiml i Jurij.
Odmítl jí dávat jakékoliv peníze, protože pak všechno utratila za vodku. Irina si začala pod různými důvody půjčovat peníze od sousedů. V té době se s ní přestali stýkat i její rodiče, protože se jim nelíbilo, jakým životem žije.
Irina nevěděla, co dělat, peníze nutně potřebovala. Začala proto pracovat a nechala se najímat na různé drobné práce. Začala splácet dluhy a měla konečně peníze i na alkohol.
První vraždu spáchala v roce 2002, ta ale nebyla v plánu. Pomáhala starší ženě s malováním bytu a začala u ní hledat peníze a šperky. Když si toho majitelka bytu všimla, popadla Irina kladivo a utloukla ji k smrti. Za ukradené peníze si koupila překvapivě vodku.
Mysleli si, že jde o muže
Touha po alkoholu a po penězích byla tak silná, že Irina s vražděním nevinných stařenek pokračovala. Vraždila i pro pár rublů. Vždycky se vydávala za sociální pracovnici, a když ji důchodkyně pustily domů, utloukla je kladivem. Jejich byty pak převrátila vzhůru nohama a odnesla si veškeré peníze, které našla.
Někdy založila i požár, aby skryla stopy. Vždycky se snažila, aby požár vypadal jako nehoda, ale přesto policisté věděli, že jsou na stopě sériového vraha.
Celou dobu si ale mysleli, že hledají muže, protože nevěřili, že by žena dokázala být tak krutá. Vyšetřování navíc bylo velmi nekoordinované, protože některé vraždy byly spáchané v Krasnoufimsku, některé v Jekatěrinburgu, v Serově, v Ačitu či Družininu.
Odsoudili nevinnou ženu
V roce 2010 změnila žena svou taktiku. Ze sociální pracovnice se stala dekoratérka, ale změna jí štěstí nepřinesla. V tomto roce se totiž podařilo jedné z přepadených žen utéct.
Její svědectví pomohlo k tomu, že policisté zjistili, že vrahem je žena. Irininou poslední obětí se stala Alexandra Povaritšinová. Když Irina opouštěla její byt, všiml si jí jeden ze sousedů a zalarmoval policii.
V té době seděla ve vězení Irina Valejevová, která se k vraždám přiznala. Nicméně později vyšlo najevo, že její doznání bylo vynucené a policie ji musela propustit.
Policie tak konečně dostala přesný popis vražedkyně, který přesně seděl na Gajdamačukovou. Vyšetřovatelé u ní zazvonili v červnu roku 2010 a žena se ke všemu hned doznala. Všechny vraždy páchala, aby měla peníze na alkohol. A proč si vybírala nevinné stařenky? Prý měla špatný vztah s matkou.
Milá žena, která všem pomáhala
Problémem, proč se jí dlouho nedařilo najít, bylo i to, že žena žila dlouho bez dokladů. Ty zřejmě zůstaly někde u rodičů. Dokonce bez průkazu totožnosti porodila a rodný list její dcery Nasťy byl vystaven na základě dokladů Jurije.
Soud začal v únoru roku 2012. A přestože se vražedkyně napoprvé přiznala, poté tvrdila, že je nevinná. Forenzní psychiatr došel k názoru, že i když trpí nějakou formou poruchy osobnosti, v době spáchání vražd byla příčetná.
Mnoho lidí, kteří žili v sousedství ženy, bylo překvapeno, že šlo právě o Irinu. Jednalo se o milou ženu, která se starala o dcery a všem pomáhala.
12. června 2012 byla Irina Viktorovna Gajdamačuková odsouzena za 17 vražd na 20 let ve vězení. Původní trest byl o pět let vyšší, ale soud bral v potaz, že se jedná o matku dvou dětí.
Verdikt ale pobouřil pozůstalé, protože v podstatě dostala za každý jeden lidský život zmařený její rukou jen jeden rok vězení. Za celých osm let svého vraždění si přišla asi jen na 50 tisíc rublů, což je necelých 15 tisíc korun. I přesto jí to za to stálo.
Zdroj: encyklopedievrahu.cz, blesk.cz, casjenprome.cz
Autor: Barbora Turková
