Už jste někdy slyšeli, že by pavián pracoval na dráze? Nebo dokonce v armádě? V Jihoafrické republice to nebyl žádný problém. Navíc oba primáti byli v práci velmi úspěšní. Jack pracoval jako asistent tělesně postiženého signalizátora, a Jackie dosáhl dokonce hodnosti desátníka.
James Wide pracoval jako železniční spojař v Kapském městě. Měl přezdívku „Jumper“ (Skokan), neboť rád skákal mezi vagóny. To se mu však jednoho dne stalo osudným a kvůli nepovedenému doskoku přišel o obě nohy. Práce se ale nechtěl vzdát, tak dostal šílený nápad.
Jack výhybkář
Koupil si paviána čakmu a vycvičil ho, aby mu pomáhal. Tlačil jeho vozík a pod jeho dohledem měnil signály na železnici. Vše fungovalo, dokud nepřišla na dráhu stížnost, že tam se zařízením manipuluje pavián. Železnice to přirozeně chtěla zatrhnout, ale nakonec se rozhodla primáta zaměstnat.
Ten dostával výplatu 20 centů denně a půl láhve piva týdně. Během své devítileté služby neudělal Jack nikdy žádnou chybu. Jeho slibnou „kariéru“ ukončila až tuberkulóza, na kterou v roce 1890 zemřel. Jeho lebka je dnes vystavena v Muzeu Albany v Grahamstownu v Jižní Africe.
Jackie jako voják
Paviána Jackieho, později desátníka, si osvojil Albert Marr, když viděl, jak se zvíře potuluje po jeho farmě. Staral se o něj a cvičil ho. Po několika letech byl však muž povolán do první světové války. Nechtěl tam jet ale sám, tak dostal bláznivý nápad. Napsal na velení, zda může jít Jackie s ním. A velení překvapivě souhlasilo.
Primát se dostal do 3. jihoafrického pěšího pluku jako maskot. Dokonce měl svou uniformu a odznaky, čepici, výplatní knížku a vlastní příděly. V jídelně používal svůj nůž a vidličku. Marr ho vycvičil, aby se choval co nejvíce jako voják. Ten tedy salutoval vyšším šaržím, zapaloval jim cigarety a stával i na stráži.
Válečný invalida
Jackie se dostal se svým plukem do Egypta i do Francie, kde byl dokonce zraněn. Při jedné divoké přestřelce si kolem sebe začal stavět hradbu z kamenů. Tu ale přeletěl šrapnel a trefil ho do nohy a do paže. Lékaři ho dali do nosítka a odnesli do nemocnice, kde se mu pokoušeli nohu zachránit. To se ale nepodařilo.
Doktor byl nucen nohu amputovat. Na primáta však museli použít běžný lidský chloroform, nikdo tedy vůbec nedokázal odhadnout, zda přežije. On se ale za pár dní uzdravil. Poté získal medaili za statečnost, a dokonce byl povýšen na desátníka.
Na konci války byl Jackie propuštěn. Byl mu přiznán vojenský důchod a dostal i civilní zaměstnanecký formulář pro vysloužilé vojáky. On se samozřejmě vrátil domů, na farmu k rodině Marrů. Tam žil až do své smrti v roce 1921. Albert Marr zemřel v roce 1973 ve svých čtyřiaosmdesáti letech.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
